Ani ne před dvěma týdny
Ani ne před dvěma týdny Napsala Angelika Bella Staar „Bylo to včera… včera jsem četla jeho dopis!“ říkala jsem Sandie mezi vzlyky. „Ano… Ne! Chci říct ten dopis sis četla včera, ale on ho posílal asi před dvěma týdny.“ odtušila Sandie a snažila se mě uklidnit. „Jak… jak si mohl ani ne za dva… dva týdny najít novou… holku? Jak na mě mohl ani ne za dva týdny jen tak… tak zapomenout?“ Sandie chvilku váhala a pak řekla: „To…víš. To je tak. Ehm…muži..ti…dokážou mnohem dříve zapomenout než my, dívky.“ „Ale…vždyť... Ne! To nejde. Musí se to nějak vysvětlit!“ „Ale Angie, co jiného by tam asi dělali…?“ „Hm…“ „Musíš se s tím smířit. Nebo za ním zajdi a…“ „Hm... Ano Sandie, díky.“ Objala jsem ji a řekla jsem: „Jsem ráda že tě mám, sestřičko.“ Sandie se usmála. Po chvíli jsem se vzchopila a rozhodným hlasem jsem řekla: „Jdu za ním. A uvidí. Vlastně, ať to raději nechce vidět…“ „Ne, teď ne!“ přerušila mě Sandie. „Proč?“ „Protože jsi moc rozrušená. Kdoví co bys mu všechno řekla, když jsi teď na něj naštvaná. Půjdeš k němu zítra, budeš naprosto klidná a vyrovnaná vyliješ mu své srdce – víš jak to myslím - a on ti řekne… to… to co ti řekne. A uvidí se!“ „Máš naprostou pravdu. Teď by se to nehodilo…“ přikývla jsem. Chvíli poté jsme šly obě spát a já se těšila na zítřek. … Hned jak jsem se probudila, oblékla jsem se a vydala se za Michaelem. „Já mu ukážu. Co si to vůbec dovoluje, mě podvádět?“ Tak moment! Já s ním nechodím. Takže mě nepodvádí. Takže bych se na něj neměla zlobit. Řekla jsem mu, že ho miluji? Ne. Řekl mi, že mě miluje? Ne. “Ale chtěla bych, aby to bylo obráceně.“ Co? Tak na to raději ni nemysli. … Sváděla jsem vnitřní boj. Ale nakonec jsem přišla k jeho baráčku, zaklepala jsem a čekala co bude dál. Ticho. „Ach jo…“ Co když není doma? To jsou teda myšlenky. Kde by asi byl? Hm. Třeba ještě spí a to moje klepání ho nevzbudilo. Znovu jsem zaklepala. A další ticho. A další ach jo. Po chvilce se však otevřely dveře…